doc. MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc., Neuro-otologické centrum 1. a 2. LF UK v Praze a FN Motol, Praha

Závratě a poruchy rovnováhy patří k nejčastějším příznakům vůbec. Klinický obraz závrativých poruch je určen jejich příčinou. Vždy musíme vycházet z pečlivého rozboru anamnestických dat a z vyšetření pacienta. Při posouzení je nutné vycházet ze znalostí základních funkčních systémů, které se podílejí na udržování rovnováhy. Vjem rovnováhy je vytvářen multisenzorickým systémem, který zpracovává signály ze tří smyslů: vestibulárního, zrakového a somatosenzorického. Konflikt informací, které přicházejí do rovnovážných center mozku, může vyvolat fyziologické závratě. Každá závrať tedy nemusí znamenat patologii. Závrať jako příznak různých onemocnění se vyskytuje u 15–35 % dospělé populace. Dvanáctiměsíční incidence bývá uváděna kolem 3–4 %. U téměř 50 % pacientů, kteří přicházejí pro nespecifické závrativé potíže a poruchu rovnováhy, je etiologie obtíží nevestibulárních. Výskyt rotačního vertiga, jako příznaku vestibulárního postižení je kolem 30 %. S věkem frekvence závrativých potíží narůstá. Předkládané video sumarizuje základní klinický obraz závrativých poruch. Klíčová slova: závrať, vertigo, nestabilita, porucha rovnováhy, periferní vestibulární syndrom, centrální vestibulární syndrom, vestibulární neuronitida, Méniérova choroba, benigní paroxysmální polohové vertigo, BPPV.