Desatero pro správnou diagnostiku a léčbu chronických žilních onemocnění

MUDr. Petra Zimolová, Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Prezentace o chronickém onemocnění povrchových žil (CVD) představuje nový edukační materiál o této diagnostické jednotce. Pro jednodušší orientaci v rozsáhlé problematice CVD je většina informací členěna do přehledných tabulek, které jsou doplněny doprovodným komentářem. Materiál představuje základní patofyziologické spojitosti nemoci i různorodou klinickou manifestaci CVD. Část věnovaná diagnostice je zaměřena na sonografické parametry hodnocení žilního systému dolních končetin. Doplňující anatomické obrázky se zakreslením nejvýznamnějších perforátorů by měly usnadnit orientaci při ultrazvukovém mapování povrchových žil. Indikace, výhody i možné nevýhody jednotlivých invazivních chirurgických postupů jsou řazeny do tabulek, s připojenými informacemi v textu. Mezi základní konzervativní léčebná opatření patří i medikace venofarmaky. Výběr venofarmaka by měl být dle aktuálních Doporučených postupů volen dle převažujícího symptomu pacienta. Apel je položen na zdůraznění praktických aspektů s cílem simplifikovat konečný výstup informací.

Zánětlivá bolest zad jako časný příznak spondyloartritid

MUDr. Jan Voříšek, Oddělení klinické farmakologie, ambulatní část, Fakultní nemocnice Plzeň

Spondylartritidy (SpA) je souhrnný název pro heterogenní skupinu zánětlivých onemocnění, které mají společné klinické rysy, ale také i genetickou predispozici. Mezi tyto společné příznaky patří familiární agregace, častý výskyt antigenu HLA B27, tendence ke vzniku sakroiliitidy a spondylitidy, periferní asymetrická oligoartritida predilekčně postihující klouby dolních končetin, entezitidy, daktylitidy a časté mimoskeletální projevy – především postižení gastrointestinálního traktu, oční a kardiální postižení. Podle převažujícího postižení je můžeme dělit na převážně axiální formu a převážně periferní formu. Druhým možným hlediskem je dělení na jednotlivé klinické jednotky (mezi tradiční jednotky patří především ankylozující spondylitida a psoriatická artritida). Pojem axiální spondylartritida zahrnuje všechny axiální formy onemocnění, včetně časného onemocnění bez rentgenového průkazu poškození tzv. non-radiografická axiální spondylartritida. V současné době pak můžeme využít nová moderní klasifikační kritéria ASAS pro axiální SpA, hlavní význam této nové klasifikace spočívá především v umožnění časné diagnostiky axiální formy onemocnění. Při časném stanovení diagnózy je větší šance na úspěch léčby a snížení rizika vzniku nevratných poškození. Odlišení predominantního axiálního a periferního postižení je důležité z pohledu terapeutického přístupu, neboť periferní artritidy jsou vesměs úspěšně ovlivnitelné konvenčními chorobu modifikujícími léky (např. methotrexát či sulfasalazin), zatímco u axiální formy nejsou tyto léky příliš úspěšné. Axiální SpA se typicky začíná projevovat již v rané dospělosti, kdy dominantním příznakem bývá bolest zad. Zánětlivá bolest zad se u těchto pacientů projevuje pozvolným nástupem obtíží, mírní se rozcvičením, maximum obtíží bývá v druhé polovině noci, v klidu se pak nedostavuje úleva. V České republice se průměrná doba od prvních bolestí zad k diagnóze ankylozující spondylitidy pohybuje kolem 9 let. Až 60 % pacientů bylo v průměru při desetiletém trvání onemocnění invalidních a 34 % vyžadovalo dopomoc druhé osoby při běžných denních činnostech. Z těchto dat vyplývá nutnost časné diagnostiky onemocnění. Nerozpoznání onemocnění je spojeno s trvalým postižením pacienta, přičemž nevratné poškození se objevuje již při relativně krátké době trvání nemoci. Argumentem pro časnou diagnostiku je prokázaná lepší odpověď na léčbu při krátkém trvání onemocnění.

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny a deprese

MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D., Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Nejčastější metodou léčby deprese je podávání antidepresiv. Většina v současnosti dostupných antidepresiv účinkuje na principu monoaminové teorie deprese. Antidepresiva korigují nedostatek monoaminových přenašečů (zejména serotoninu, noradrenalinu a dopaminu) v synaptických štěrbinách mezi neurony. Jen samotná korekce přenosu monoaminů ale nemusí vést k dostatečné odpovědi na léčbu. Dalším faktorem vyvolávajícím depresi je zánět. V augmentaci léčby deprese se tak uplatní i protizánětlivě působící doplňky stravy. Narůstá počet důkazů pro podávání přípravků se zvýšeným podílem eikosapentaenové kyseliny jejichž užívání vede k úlevě od deprese.

Trazodon jako lék 1. volby v léčbě deprese

MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D., Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Deprese je v současnosti stále častějším onemocněním a jeho prevalence stoupá nejen za času koronaviru. Její diagnostika přitom není obtížná a léčebné možnosti jsou dostatečné. Jedním z léčebných přístupů je použití antidepresiv. Některá antidepresiva nelze použít v první volbě a některá mají větší počet interakcí a nežádoucích účinků oproti jiným. Protože se péče o depresivní pacienty stále více přesouvá do ordinací praktických lékařů, je vhodné používat antidepresiva první volby. U depresivních nemocných je mnohdy přítomna insomnie a úzkost, která často vyžaduje přídatnou terapii hypnotiky a anxiolytiky. Přednáška popisuje benefity trazodonu díky jeho antidepresivní účinnosti a současně dobrému anxiolytickému a hypnotickému účinku, který umožňuje redukovat a vysadit přídatná léčiva.

Blokátory protonové pumpy: indikace, kontraindikace, interakce, vedlejší účinky

MUDr. Radek Kroupa, Ph.D., Interní gastroenterologická klinika, FN Brno

Cílem přednášky je seznámit posluchače s úlohou a postavením blokátorů protonové pumpy v léčbě, a upozornit na problémy, které se mohu při jejich indikaci vyskytnout. Přednáška se zaměří na podrobnější informace o indikacích, efektech léčby, interakcích často používaných kombinací léčiv a nežádoucích účincích. Přednáška je zpracována interaktivní formou s hlasováním publika a odráží tak názory na jednotlivé otázky ohledně této problematiky.

Whiplash syndrom

MUDr. Martina Kövári, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2. LF UK Motol, Praha

Whiplash syndrom (WS) je poměrně častým onemocněním krční oblasti vyvolané nejčastěji akceleračně-deceleračním mechanismem. Jeho diagnostika a léčba je v klinické praxi často nedostatečná. Whiplash syndrom mohou kromě samotné bolesti a omezení hybnosti krční páteře doprovázet také bolesti hlavy, bolesti a tuhost ramenních pletenců, závratě, únava, syndrom temporomandibulárního kloubu či tinnitus. Tyto obtíže, jsou-li chroničtějšího rázu, pak vedou často k depresi, frustraci, poruchám spánku a anxietě. Základním vyšetřením bezprostředně po inzultu by měl být rtg krční páteře, v případě neurologického deficitu či chronicitě obtíží pak jistě MRI krční páteře. V rámci terapie se jeví jako nejdůležitější pečlivá edukace pacienta jak stran příčiny obtíží, tak stran farmakoterapie a možné rehabilitace. U pacientů bez edukace je daleko vyšší riziko rozvoje doprovodných symptomů, které řadíme do tzv. “whiplash associated disorder”. Zpočátku je vhodné podat pacientovi dostatečnou dávku analgetik, event. myorelaxancií. Fixování krku krčním límcem a předpis myorelaxancií by mělo být však jen na krátkou dobu (cca 1 týden). Dřívější doporučení fixovat krční oblast měkkým límcem po dobu několika týdnů je již překonané. Prolongovaná imobilizace naopak reparační proces zpomaluje, dochází ke svalové atrofii příslušných svalů, sníženému krevnímu průtoku poraněných tkání a hojení poraněných svalů ve zkrácené pozici, což dlouhodobě zhoršuje ROM. Rehabilitace by měla být zahájena po cca 1–2 týdnech po poranění. Pacienta by měl ideálně prohlédnout rehabilitační lékař, který indikuje komplexní rehabilitaci – tedy fyzioterapii, fyzikální terapii event. balneologické procedury. V rámci fyzioterapie používáme různé techniky – postizometrické relaxace hypertonických svalů, ruční trakce krční páteře, nacvičujeme správnou sagitální trupovou stabilizaci včetně nácviku bráničního dýchání, používají se také prvky Vojtovy reflexní lokomoce. Ucelený koncept pro whiplash syndrom má také cvičení dle McKenzie.




Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.