Použití lékových balonů (DCB/DEB) v intervenční kardiologii

doc. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D., II. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Autor ve své prezentaci shrnuje typy lékových balonů, indikace jejich použití a možná rizika plynoucí z jejich použití. Dále budou prezentovány výsledky studie Basket-Small 2 a nový český projekt srovnávající použití balonu s paclitaxelem a sirolimem v léčbě restenóz ve stentu.

Kangrelor

MUDr. Ivo Varvařovský, Ph.D., Kardiologické centrum Agel, Pardubice

Kangrelor je v současnosti jediným intravenózním lékem ze skupiny inhibitorů destičkového receptoru P2Y12. Zásadní výhodou této lékové formy je rychlý nástup i rychlé odeznění farmakologického účinku, minimum lékových interakcí a bezpečná eliminace léku, která umožňuje jeho bezpečné podávání u širokého spektra nemocných. Léčba kangrelorem významně snižuje riziko vážných ischemických příhod u pacientů, kteří před koronární angioplastikou (PCI) nebyli léčeni klopidogrelem. Vedle této ověřené indikace je kangrelor používán u nemocných léčených PCI, kteří jsou v těžkém stavu a nejsou schopni perorální léčby. Pokud je potřeba chirurgické operace u pacienta s potřebou léčby perorálními inhibitory P2Y12, umožňuje kangrelor bezpečné převedení perioperačním obdobím. On-line kurz podává přehled současného použití kangreloru při léčbě nemocných s akutními koronárními syndromy.

Chronické koronární syndromy - Diagnostika a farmakoterapie pohledem nových doporučených postupů

MUDr. Jan Matějka, Ph.D., Kardiologické oddělení Interní kliniky, Pardubická nemocnice, Pardubice

Doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti z roku 2019 pro chronické koronární syndromy kromě nové terminologie přinášejí nová doporučení týkající se podání antitrombotik při fibrilaci síní nebo sinusovém rytmu, nových cílových hodnot hypolipidemické léčby, nových antidiabetik a dalších okruhů problémů. Autor se ve sdělení zaměřuje na změny v pohledu na indikaci neinvazivních a zobrazovacích metod u nemocných se suspektním chronickým koronárním syndromem a jejich klinickou použitelnost v situaci klesající předtestové pravděpodobnosti nemoci. V závěru prezentuje základní prognostické a antiischemické léky a zmiňuje prospěšnost jejich fixní kombinace.

Antitrombotická léčba po perkutánních a chirurgických intervencích na chlopních

MUDr. Marian Branny, Kardiocentrum Fakultní nemocnice Ostrava

Chirurgické i katetrizační intervence na stenotických či nedomykajících chlopních jsou jedinou uznávanou efektivní léčbou nemocných s hemodynamicky významnou vadou. Intervenční léčba chlopní s sebou nese rizika trombotických i krvácivých komplikací. Ačkoliv antitrombotika snižují rizika intervenční léčby, optimální léčebné schéma a délka terapie zůstávají neznámé. Tento článek přináší přehled recentních informací týkajících se této problematiky, stejně tak přehled současné evidence antitrombotické terapie po intervenční léčbě chlopenních onemocnění.

Iniciální dávka kyseliny acetylsalicylové a heparinu u pacienta se STEMI

MUDr. Jiří Knot, Ph.D., prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., Kardiocentrum 3. LF UK a FNKV, Praha

Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě trombotického uzávěru koronární tepny, který nasedá na rupturu nestabilního aterosklerotického plátu. Klíčovým faktorem pro léčbu pacientů s infarktem myokardu je dosažení časné reperfuze infarktové tepny. K tomuto účelu slouží v dnešní době provedení primární perkutánní koronární intervence. U malé části pacientů, splňujících indikační kritéria, je možné podat trombolytickou léčbu. Součástí obou těchto výše uvedených reperfuzních modalit je antitrombotická terapie. Základní kámen léčby všech forem ischemické choroby srdeční, včetně akutního infarktu myokardu, představuje již dlouhou dobu kyselina acetylsalicylová (ASA). Neméně důležitou součástí je podání heparinu, a to buď nefrakcionovaného či nízkomolekulárního. Článek pojednává o iniciální léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST úseků kyselinou acetylsalicylovou a hepariny a o jejich dávkování.

Nakolik závažný problém může představovat špatná adherence k doporučené léčbě při ischemické chorobě srdeční?

Prof. MUDr. Otto Mayer Jr., CSc., II. interní klinika, Univerzita Karlova/Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice, Plzeň

Adherence k předepsané farmakoterapii představuje v posledních letech často skloňovaný termín ve většině lékařských oborů. Jmenovitě v oblasti sekundární prevence ischemické choroby srdeční a dalších vaskulárních chorob představuje adherence jeden ze zcela základních ukazatelů úspěšnosti léčby, dokonce i ve smyslu osudu pacienta.

Kardioverze

Doc. MUDr. Jiří Kettner, CSc., FESC, Klinika kardiologie, IKEM, Praha

Kardioverze (KV) je výkon směřující k akutnímu přerušení arytmie a k nastolení sinusového rytmu. Nejčastěji jde o fibrilaci síní (FS). Článek popisuje historii a podstatu kardioverze, nejčastější indikace, praktický postup provedení, možné komplikace a antikoagulační léčbu ve vztahu ke KV s důrazem na nová – přímá antikoagulancia.

Reklamní sdělení