Alergická onemocnění představují celosvětově závažný zdravotní i společenský problém. Vyskytují se v různých formách a různé intenzitě v dětské i dospělé populaci. Navzdory tomu, že jsou v současné době k dispozici velmi účinné léky, zasahující na různých úrovních alergického procesu, zůstává stále velkým problémem, že značná část pacientů není řádně vyšetřena a tím pádem nemůže být léčena způsobem, který je v jejich případě individuálně vhodný. Jedinou léčebnou metodou, která je schopna zvrátit negativní průběh alergického onemocnění navozením tolerance alergenu a blíží se tak léčbě kauzální, je alergenová imunoterapie (AIT). Od počátku svého užívání v r. 2011 prošla tato forma léčby dlouhou cestu od nečetných empirických pokusů v první polovině minulého století až po současný stav, kdy AIT plně odpovídá požadavkům medicíny založené na důkazech. V současné době paralelně používáme jak subkutánní injekční, tak sublingvální formu léčby. Účinnost a bezpečnost byla prokázána u všech u nás užívaných alergenových extraktů (pylových, roztočových a jedu blanokřídlého hmyzu). Sublingvální forma byla zavedena později než forma injekční. Její výhodou je zejména vyšší bezpečnost a menší časová náročnost pro pacienta při dlouhodobé aplikaci, protože s výjimkou první dávky je podávána mimo zdravotnické zařízení. Je však nutno počítat s vyššími nároky na pacienta, který tím, že extrakt alergenu užívá bez dozoru lékaře, přebírá zodpovědnost za správné a bezpečné provedení léčby. Velmi důležitá je proto jeho důkladná edukace týkající se cíle léčby, způsobu aplikace a rizikových situací, při nichž je nutno léčbu přerušit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat popisu lokálních vedlejších účinků na sliznici ústní dutiny, které se objevují v prvních dnech (až týdnech) léčby u většiny pacientů a poté odeznívají. Ačkoli léčba AIT je předepisována alergologem, který je povinen všechny její aspekty pacientovi objasnit, je nutné rozšířit informace o ní i mezi lékaře dalších oborů. Cílem je na jedné straně včasné odeslání pacienta k alergologovi, který v indikovaných případech alergenovou imunoterapii zahájí a na druhé straně i dát možnost jinému lékaři adekvátně zasáhnout, pokud se u pacienta objeví nežádoucí reakce na léčbu mimo alergologickou ordinaci nebo zodpovědět pacientovy dotazy týkající se případných dalších chorob a jejich léčby při probíhající AIT.