Migréna je časté neurologické onemocnění, postihuje odhadem 10 % populace a má nesporný dopad na kvalitu života migreniků. Má také významné ekonomické dopady na celou společnost, proto je velmi důležitá dostupnost správné a účinné akutní i preventivní léčby. U frekventní epizodické či chronické migrény je třeba kromě akutní navrhnout i léčbu preventivní (profylaktickou), jejímž cílem je redukce počtu atak, snížení jejich intenzity i délky trvání ataky. Dosud byly k této profylaktické léčbě užívány klasické perorální léky, které byly většinou vyvinuty pro léčbu jiného onemocnění, ale prokázala se jejich účinnost při ovlivnění migrény. Od tohoto roku je možnost léčby rozšířena i o užití tzv. biologické léčby migrény užitím monoklonálních protilátek proti CGRP (calcitonin gene-related polypeptid) nebo receptoru CGRP. Podstatné je, že efekt podání je prokazatelný již v prvním týdnu po podání. CGRP monoklonální protilátky mají výbornou cílovou specifitu, mají dlouhý poločas, umožňující podání jednou měsíčně nebo i méně často. Vedlejší účinky monoklonálních protilátek jsou mírné a nezávažné. Léčba monoklonálními protilátkami je určena pro těžší pacienty, kde již byly podávány profylaktické léky z určených skupin, a nedošlo ke zlepšení nebo nebyla tolerance této léčby. Indikace této léčby je podle rozhodnutí zdravotních pojišťoven centrová, tedy vázaná na centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v České republice nyní 30, pokrývají podle geografického rozložení všechny regiony. Jejich seznam je na webu Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti (http://www.czech-hs.cz). Pacient, odesílaný do centra s požadavkem na léčbu monoklonálními protilátkami by měl mít na doporučení seznam dosavadní profylaktické medikace, ať již úspěšné nebo neefektivní, případně ukončené pro nežádoucí účinky léčby. Nutné je uvedení dat (od-do) i dávkování každé užité medikace. Závěrem prezentace jsou uvedeny zkušenosti autorky s fremanezumabem, ať již v klinických studiích nebo v praxi v centru.