MUDr. Jiří Neumann, Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. - Nemocnice Chomutov, o. z.

Deprese patří k nejčastějším neuropsychiatrickým poruchám, které jsou spojeny s cévní mozkovou příhodou (CMP). Více než u třetiny pacientů se po CMP rozvine klinicky významná deprese, která se podílí na invaliditě pacientů. Její negativní dopady jsou provázeny nejen snížením kvality života, potížemi při fungování či sociálním začlenění, ale také zhoršením rekonvalescence i výsledného funkčního stavu a zvýšením celkové morbidity a mortality. Deprese též signifikantně zvyšuje riziko rekurence CMP, zejména ischemické. Je tedy důležité depresi včas diagnostikovat a léčit. Hlavními klinickými příznaky jsou chorobný smutek, sklíčenost, ztráta zájmů a aktivity, ztráta prožívání radosti a potěšení. Vyšší riziko rozvoje deprese po CMP je u pacientů se závažnější CMP s hendikepujícími motorickými, gnostickými či kognitivními následky, s depresivní poruchou v anamnéze a s nepříznivou sociální situací po CMP. Základními léčebnými modalitami jsou antidepresiva skupiny SSRI (léky první volby jsou citalopram, escitalopram a sertralin) a psychoterapie, edukace i sociální intervence včetně podpory pečujících osob. Přesná příčina vzniku deprese po CMP není dosud plně objasněna. V současné době se předpokládá, že její etiopatogeneze je multifaktoriální a podílí se na ní jak faktory neurobiologické, tak psychologické a sociální vlivy.