prof. MUDr. Richard Češka, CSc., prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.

Vitaminy jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V organismu člověka mají vitaminy funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitaminů. Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitaminy vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. S těžkými formami nedostatku vitaminů se specifickými příznaky (například beri-beri, pelagra, kurděje) se u nás setkáváme jen velice zřídka, lehčí formy se však vyskytují i u naší populace. Vitamin B12 (kobalamin) je kolektivní název pro několik sloučenin, které mají v centru porfyrinového skeletu kobalt. Vitamin B12 má řadu biologických funkcí – hraje důležitou úlohu v krvetvorbě, je nezbytný pro vývoj centrální nervové soustavy, podílí se na tvorbě nukleových kyselin, působí anabolicky a má i další účinky. Je především známo, že deficit vitaminu B12 u dospělých způsobuje makrocytární anémii, postižení zadních a postranních provazců míšních, periferních nervů i demenci či depresi. Vitamin B12 je esenciální. Jelikož není produkován v lidském těle, musí být doplňován. Běžně se tak děje pomocí výživy. Vitamin B12 je výhradně dostupný z potravin živočišného původu. U rostlinné stravy můžeme najít pouze stopy vitaminu B12 v produktech vyrobených pomocí bakteriální fermentace (např. nakládané zelí). ALE: Vysoký obsah vitaminu B12 nemusí nutně znamenat biologickou dostupnost. Také příprava jídla může ovlivnit biologickou dostupnost! (10–15 % vit. B12 může být degradováno tepelnou úpravou.) Existuje dvojí absorpce vitaminu B12. Pasivní transport difuzí začíná v jejunu, v závislosti na množství dostupného vitaminu B12: čím vyšší dávka, tím silnější difuze. Aktivní transport v distálních částech ilea je vitamin B12, uvolněný z vnitřního faktoru (IF), absorbován aktivně skrze cubilinové receptory v buňkách střevní sliznice. Předpokladem dostatečné saturace vitaminem B12 jsou: Dostatek žaludečních kyselin, dostatek příjmu (vitamin B12 převážně v mase), dostatečná produkce vnitřního faktoru (instrict factor – IF), nenarušená absorpce tenkého střeva (hlavně jejunum) a vitamin B12 by neměl být spotřebován ve střevě jiným způsobem (bakterie, zřídka paraziti, např. tasemnice). Nedostatek vitaminu B12 pozorujeme u osob ve věku nad 60 let, u nemocných s DM (navíc léčených metforminem), u nemocných s onemocněním GIT (pankreas, Crohnova choroba, chronická gastritida, užívání PPI, veganství), u alkoholiků… Léčba deficitu vitaminu B12 spočívá v substituci. Klasická substituce parenterální může být v současné době nahrazena perorální formou, podáním vitaminu B12 gamma. Pozitivní výsledky perorálního podání dokumentuje studie: Pacienti s perniciózní anémií a malabsorpcí vitaminu B12 byli léčeni 500 nebo 1 000 μg/den orálním kyanokobalaminem 60 měsíců. Studie reportuje úspěšné použití orálního kyanokobalaminu v dávce 1 000 μg/den pro udržovací terapii deficience B12, bez nežádoucích účinků. Studie uvádí, že absorpce orálního kobalaminu je zabezpečená i v případě nepřítomnosti IF.