prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN, Neurologická klinika, 3. LF UK a FNKV Praha

U nemocných po cévní mozkové příhodě (CMP, iktus) se může objevit bolestivý syndrom, tzv. „post-stroke pain“ (poiktová bolest, PSP). Její výskyt se uvádí v širokém rozmezí 8–55 %. Lze rozlišit bolest v důsledku postižení periferních nebo centrálních mechanismů bolesti. Na vzniku PSP se podílí zejména postižení tenkých aferentních vláken bolesti a porucha spinotalamokortikální dráhy. K nejdůležitějším patologickým mechanismům neuropatické bolesti patří periferní a centrální senzitizace. Bolest po CMP bývá součástí spastického syndromu, při komplexním regionálním bolestivém syndromu nebo u syndromu zmrzlého ramene. U řady nemocných se časně po CMP objeví bolest hlavy v souvislosti s prodělaným iktem, která se také podílí na zvýšené morbiditě. Centrální poiktová bolest se vyskytuje u 7–10 % nemocných po CMP a vzniká za 1–3 měsíce po prodělaném iktu, většinou se však objeví až po 6 měsících. Na její genezi se podílí porušená GABAergní inhibice. Centrální poiktová bolest bývá spontánní i vyvolaná. Hlavními příznaky jsou parestezie, hyperestezie, hyperalgezie či alodynie. Základem léčby centrální poiktové bolesti je farmakoterapie, která závisí na intenzitě a typu bolesti. Často se s efektem využívá amitriptylin a řada antiepileptik (karbamazepin, gabapentin, pregabalin či lamotrigin). V akutní fázi po CMP je nutné zahájit rehabilitaci s časnou mobilizací a aerobním cvičením, což vede rovněž ke snížení bolesti.