Aortální stenóza (AS) je nejčastější významnou chlopenní vadou v dospělosti. V současné době je patrný posun k časné intervenci významné AS i u vybraných asymptomatických/oligosymptomatických nemocných a obecně významný posun směrem ke katetrizační implantaci aortální chlopně (TAVI). Uvádíme problematiku hodnocení závažnosti vady u tzv. nízkogradientové aortální stenózy, vyšetřovací program a rozhodovací schémata mezi operační náhradou aortální chlopně (SAVR) a TAVI, a to z hlediska celoživotní strategie léčby aortální stenózy. Posun indikací a zásadní role „Heart-teamu“ způsobují, že TAVI je dnes standardní a dominantní metoda léčby AS, dochází k dalšímu vylepšování instrumentaria (zabránění paravalvulárních leaků i rizika převodní poruchy) a optimalizaci techniky výkonu (minimalistický přístup), a to současně za významného zkrácení doby hospitalizace a celé nemocniční logistiky (např. implementací programu Benchmark).