 |
TAVI je standardem léčby aortální stenózyMUDr. Michael Želízko, CSc., Klinika kardiologie, IKEM, PrahaAortální stenóza (AS) je nejčastější významnou chlopenní vadou v dospělosti. V současné době je patrný posun k časné intervenci významné AS i u vybraných asymptomatických/oligosymptomatických nemocných a obecně významný posun směrem ke katetrizační implantaci aortální chlopně (TAVI). Uvádíme problematiku hodnocení závažnosti vady u tzv. nízkogradientové aortální stenózy, vyšetřovací program a rozhodovací schémata mezi operační náhradou aortální chlopně (SAVR) a TAVI, a to z hlediska celoživotní strategie léčby aortální stenózy. Posun indikací a zásadní role „Heart-teamu“ způsobují, že TAVI je dnes standardní a dominantní metoda léčby AS, dochází k dalšímu vylepšování instrumentaria (zabránění paravalvulárních leaků i rizika převodní poruchy) a optimalizaci techniky výkonu (minimalistický přístup), a to současně za významného zkrácení doby hospitalizace a celé nemocniční logistiky (např. implementací programu Benchmark). |
 |
Fibrilace síní – komplexní pohleddoc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, PrahaFibrilace síní je nejrozšířenější supraventrikulární tachykardií v dospělé populaci a její prevalence a incidence bude v Evropě vzrůstat. Důvodem je rostoucí věk populace ale také vzrůstající prevalence komorbidit. Komplexní přístup k léčbě fibrilace síní spočívá především v prevenci tromboembolických komplikací, kontrole srdečního rytmu a frekvence, ale také ovlivnění kardiovaskulárních rizikových faktorů a komorbidit. Zlepšení je potřeba dosáhnout také ve zvýšení compliance nemocných, a to zejména pomocí motivace pacientů k režimovým opatřením a optimalizací farmakoterapie. |
 |
Jak léčit a jak došetřovat pacienty po CMP – pohled neurologaMUDr. Miroslav Škorňa, Neurologická klinika LF MU a FN BrnoCévní mozková příhoda (CMP) je častým onemocněním především starší populace. Jedná se o komplexní multioborovou problematiku a interní lékař představuje důležitý článek v péči o pacienty po CMP. Abychom předcházeli často invalidizující recidivě CMP, je zásadní včasné a správné zavedení účinné sekundární prevence. Základním předpokladem pro účinnou sekundární prevenci je zjištění příčiny CMP. Existuje velké množství jednotlivých příčin CMP, proto je třídíme do několika skupin se společnými charakteristikami. K tomuto účelu slouží v klinické praxi nejčastěji používaná etiologická klasifikace SSS-TOAST. Sekundární prevence CMP pak vychází ze zjištěné etiologie a zahrnuje režimová opatření, farmakologické, chirurgické či endovaskulární postupy. |
 |
Patentní foramen ovale z pohledu intervenční kardiologieMUDr. Martin Poloczek, Interní a kardiologická klinika FN Brno a LF MU, BrnoSouvislost patentního foramen ovale (PFO) a paradoxní embolizace, která může být příčinou tzv. “kryptogenní” ischemické cévní mozkové příhody, je známa více než 100 let. Katetrizační uzávěr PFO jako sekundárně preventivní léčba je ve větší míře prováděn od konce minulého století. Výsledky prvních epidemiologických a randomizovaných klinických studií srovnávajících antiagregační nebo antikoagulační léčbu s katetrizačním uzávěrem PFO neprokazovaly jasný prospěch žádného z těchto přístupů. V roce 2017 byly publikovány zásadní randomizované klinické studie, které prokazují benefit katetrizačního uzávěru PFO ve srovnání se samotnou farmakoterapií. V tomto sdělení se věnujeme diagnostice pacientů s PFO po prodělané paradoxní embolizaci, indikacemi a výběru vhodného pacienta ke katetrizačnímu uzávěru PFO, vlastnímu zákroku a následnému klinickému sledování těchto nemocných |