V přednášce jsou ukázány nálezy na magnetické rezonanci (MR), které už při prvním vyšetření ukazují, že pacientovi hrozí těžší průběh onemocnění. Hovoříme o tzv. negativních prognostických markerech. Pro dostatečně senzitivní monitoraci je důležité dodržovat mezinárodní doporučení pro monitorační MR protokol a správné schéma monitorace. Při každé kontrole radiolog vyhodnocuje, zda není přítomna MR aktivita – což znamená přítomnost nových nebo zvětšených lézí. V poslední době se diskutuje nový pohled na průběh roztroušené sklerózy jako na spektrum definované relativním podílem překrývajících se patologických a reparačních nebo kompenzačních procesů. Nové pochopení klíčových mechanismů, které jsou základem progrese, a opatření pro kvantifikaci progresivní patologie budou mít význam z hlediska plánování léčebné strategie. Především se ukazuje, že do budoucna bude potřeba umět oddiferencovat ložiska, která jsou chronicky aktivní a mají za následek pomalou/plíživou progresi. V současnosti se na to používá susceptibilitně vážené zobrazení, kde lze detekovat ložiska s hyposignálním ohraničením – tzv. paramagnetic rim léze (PRL), u kterých je hyposignální ohraničení dáno detekcí Fe zvýšeně akumulované v aktivované mikroglii na okrajích ložiska. Nebo lze detekovat pomalu se zvětšující léze v T1 váženém obrazu (slowly expanding lesions -SEL), pro jejich detekci je ale potřeba velmi přesný software a alespoň tři kontroly v čase (obvykle 1–2 roky). Dále je potřeba detekovat i postižení mozkové kůry, kde lze vyhodnocovat kortikální ložiska. Kortikální ložiska korelují s progresí kognitivního postižení a s těžším průběhem onemocnění. Nejlépe jsou patrné na sekvenci double inversion recovery (DIR).